NovaLingua - форум любителей лингвистики

Личные блоги => _Swetlana => _Swetlana: Lingua Latīna => Тема начата: _Swetlana от 10 июня 2022, 22:41

Название: CAPITULUM 11. CORPUS HŪMĀNUM
Отправлено: _Swetlana от 10 июня 2022, 22:41
взято hīc (https://www.youtube.com/playlist?list=PLU1WuLg45SiyrXahjvFahDuA060P487pV)


LINGUA LATĪNA PER SĒ ILLŪSTRĀTA
Familia Rōmāna by Hans H. Ørberg
Audio by Luke Amadeus Ranieri, i.e. ScorpioMartianus (youtube.com/c/ScorpioMartianus)
Аудио 11 Corpus Humanum - L. Amadeus Ranierius (https://drive.google.com/file/d/1MZF9JSRfTYvPLv2y7cBtE2ArCaJcTfYU/view?usp=sharing)

hūmānus -a -um - человеческий, человечный
stultus -a -um - глупый, неразумный; дурак
ruber, rubra, rubrum - красный
sānus -a -um - здоровый
aeger, aegra, aegrum - больной
medicus -a -um - врачебный, целебный, исцеляющий; безымянный (палец)
quiētus -a -um - тихий, спокойный; мирный, безмятежный
perterritus -a -um - устрашённый

bene - хорошо
male - плохо
modo - только что; прежде, некогда; только, лишь; хотя бы, пусть
hodiē [hoc + die] - сегодня; в настоящее время, теперь, ныне; тотчас же

īnfrā - (praep. cum acc.)  под,  ниже; уже, слабее, меньше; позже, позднее
inter - (praep. cum acc.) между; на, в, перед; во время, в течение
- (praep. cum abl.) с; из; от, у; о; по поводу, по вопросу о, касательно; согласно, по; в, во время, в течение
sub - (praep. cum acc. и abl.) под; близ, у, к, при, до; около, к моменту наступления, под

ac (перед согласными, кроме h) и atque (conj.) - и, а также, и потом
quod (conj.) - ибо, оттого что, потому что
nec = neque - и не, также не

medicus -ī m - лекарь, врач, хирург
corpus -is n - тело, плоть; рост; цвет кожи
membrum ī n - член (тела);  часть; раздел
bracchium ī n - вся рука от плеча до пальцев
crūs -is n - нога
manus manūs IV f - рука, у животных передняя нога или лапа; кисть руки
pēs -is m -  нога, ступня; копыто, нога; ножка
caput capitis n - голова
oculus -ī m - глаз, око; взгляд, взор; зрение
auris, auris f - ухо; слух   
nāsus -ī m - нос
ōs ōris n pl. ōra - рот, уста; пасть; клюв; орган речи
capillus -ī m - волос; волосы на голове
frōns frontis f - лоб, чело; выражение лица, лицо; фасад; внешность, наружность, вид
gena -ae f - верхняя часть щеки; щека
cerebrum -ī n - головной мозг
labrum, labra n -  губа, губы
lingua -ae f - язык
dēns, dentis m pl. dentēs - зуб, зубы
pectus -is n - грудь
collum -ī n - шея
cor, cordis n pl. corda - сердце
pulmo, pulmōnis m pl. pulmōnēs - лёгкое
sanguis, sanguinis m pl. sanguinēs - кровь
vēna -ae f - вена
jecur (iecur) jecoris n - печень
venter -is m - живот, брюхо; чревоугодие, обжорство; кишечник 
viscus, vīsceris n pl. viscera - внутренности; мясо; (материнское) чрево, утроба, лоно; (pl.) самая середина, нутро, глубина

affectus, affectūs m IV - состояние; настроение, расположение, чувство; переживание, душевное волнение, страсть, аффект
voluntās, voluntātis f pl. voluntātēs - воля, желание, хотение
color, colōris m pl. colōrēs - цвет, окраска, краска; красивый цвет лица, приятная наружность, красота
culter -ī  m II - нож
ignis, ignis m pl. ignēs - огонь; пожар; факел; горящий костёр; молния


fluō, fluit, fluunt, fluere - течь, литься, струиться; обливаться; протекать, идти, проходить
sūmere - брать; принимать; принимать внутрь, есть
faciō, facit, faciunt, facere - делать, совершать, создавать; строить
sānō, sānat, sānāre - лечить, излечивать, исцелять; образумить;  прекращать, пресекать; утолять, утешать; возмещать, вознаграждать
sedeō, sedet, sedēre - сидеть, восседать; (замкнуто) жить, пребывать; застревать; оставаться, находиться
stō, stat, stāre - стоять; стоять, находиться; длиться, продолжаться; выставляться на продажу, продаваться; стоить, обходиться
Dormī bene! - Крепко спи!
tangō, tangit, tangunt, tangere - трогать, касаться, прикасаться
jubeō, jubet, jubēre - приказывать, предписывать, велеть; отдавать распоряжение
arcessō, arcessit, arcessunt, arcessere - звать, вызывать, приглашать, призывать; доставлять, присылать
Arcesse! - пригласи
revenio, revenit, revenīre - приходить назад, возвращаться
aegrōtō, aegrōtat, aegrōtāre - быть больным, болеть
dīcō, dīcit, dīcunt, dīcere - говорить, сказать; произносить
id quod medicus dīcit - то, что лекарь говорит
"Medicus 'puerum dormīre' dīcit." - Лекарь говорит, что мальчик спит.
doleō, dolet, dolēre - болеть; ощущать, чувствовать боль, страдать; огорчаться, печалиться, скорбеть
appōnō, appōnit, appōnunt, apponere - подавать на стол; прикладывать; приставлять, назначать
sentiō, sentit, sentiunt, sentīre - чувствовать, ощущать; воспринимать; узнать, изведать, испытать; думать, полагать, считать
spectō, spectat, spectāre - смотреть, глядеть, созерцать, рассматривать, наблюдать
palpitō, palpitat, palpitāre - трепетать, биться, пульсировать
dētergeō, dēterget, detergēre - стирать, вытирать, утирать

putō, putat, putāre - размышлять, обдумывать, взвешивать; производить расчёты, подсчитывать, рассчитываться; считать, рассматривать, ставить; предполагать, полагать, думать
Sed Syra eum mortuum esse putat. - Но Сюра думает, что он мёртв.
gaudeō, gaudet, gaudēre - радоваться; любить, наслаждаться, находить удовольствие
dīcō, dīcis, dīcit, dīcimus, dīcitis, dīcunt, dīcere - говорить, сказать; произносить
Dīc (dīce) - говори Dīcite - говорите
trādō, trādit, trādunt, trādere - передавать, вручать, отдавать; доверять, поручать; поверять, передавать, рассказывать; сообщать, учить, преподавать
crēdō, crēdit, crēdunt, crēdere - вверять, поручать; давать взаймы; доверять, полагаться; верить; полагать, считать
negō, negat, negant, negāre - давать отрицательный ответ, отрицать; отказывать
scrībō, scrībit, scrībunt, scrībere - чертить, вырезывать (письмена), гравировать; расписывать; писать; сочинять
cēnseō, cēnset, cēnsēre - оценивать; ценить; давать сведения о своём имущественном положении; олагать, думать, считать, высказывать мнение; советовать
spērō, spērat, spērāre - надеяться, уповать; ожидать, предвидеть, чаять; полагать, думать, надеяться
sciō, scit, sciunt, scīre - знать; узнавать, испытывать; знать толк, уметь, понимать, быть опытным
scīre Graecē - владеть греческим языком
cupiō, cupit, cupiunt, cupere - сильно желать, жаждать, стремиться
vetō, vetat, vetāre - не допускать, не позволять, не разрешать, запрещать, тж. мешать, противиться, возражать; налагать запрет
sinō, sinit, sinunt, sinere - допускать, разрешать, позволять; щадить; отпускать

regō, regit, regunt, regere - править, управлять; руководить
ūrō, ūrit, ūrunt, ūrere - жечь, палить; разжигать; сжигать
Ūre, ūrite! - жги, жгите
Название: От: CAPITULUM 11. CORPUS HŪMĀNUM
Отправлено: _Swetlana от 10 июня 2022, 22:43
(https://i.ibb.co/m5H6VvM/Cap11-1.png)

(https://i.ibb.co/gytRq0K/Cap11-2.png)

CAPITULUM ŪNDECIMUM. CORPUS HŪMĀNUM

     Corpus hūmānum quattuor membra habet: duo bracchia et duo crūra. Bracchium membrum est et crūs membrum est. In bracchiō est manus, in crūre pēs. Duae manūs et duo pedēs in corpore hūmānō sunt.
In corpore ūnum caput est, nōn duo capita. In capite sunt oculī et aurēs, nāsus et ōs. Super caput capillus est. Capillus virōrum nōn tam longus est quam fēminārum. Suprā oculōs frōns est. Īnfrā oculōs genae sunt. Post frontem est cerebrum. Quī cerebrum parvum habet stultus est. Ōs est inter duo labra. In ōre lingua et dentēs īnsunt. Dentēs sunt albī ut margarītae. Lingua et labra rubra sunt ut rosae.
     Hominēs oculīs vident et auribus audiunt. Homō quī oculōs bonōs habet bene videt, quī oculōs malōs habet male videt. Quī aurēs bonās habet bene audit, quī aurēs malās habet male audit. Syra male audit, ea enim aurēs malās habet.
     Caput est super collum. Sub collō est pectus. In pectore cor et pulmōnēs sunt. In corde est sanguis, quī per vēnās ad cor fluit. Color sanguinis est ruber. Īnfrā pulmōnēs est iecur et venter. In ventre cibus est. Cor, pulmōnēs, iecur, venter sunt viscera hūmāna.
     Homō quī ventrem malum habet cibum sūmere nōn potest, neque is sānus, sed aeger est. Homō sānus ventrem bonum, pulmōnēs bonōs, cor bonum habet.
     Medicus ad hominem aegrum venit eumque sānum facit. Medicus est vir quī hominēs aegrōs sānat, sed multī aegrī ā medicō sānārī nōn possunt.

(https://i.ibb.co/3yTwnM1/Cap11-3.png)

     Estne sānus Quīntus? Nōn est: pēs eius aeger est. Puer super lectum iacet. Aemilia et Syra apud puerum aegrum sunt. Māter apud eum sedet manumque eius tenet. Syra nōn sedet, sed apud lectum stat. Quīntus iacet. Aemilia sedet. Syra stat.
     Aemilia: "Ecce mālum, Quīnte."
     Aemilia puerō aegrō mālum rubrum dat, neque is mālum ēsse potest. Māter eī pōculum aquae dat.
     Aemilia: "Bibe aquam modo!"
     Māter caput Quīntī sustinet, dum puer aquam bibit.
     Aemilia: "Iam dormī, Quīnte! Dormī bene!"
     Māter manum pōnit in fronte fīliī: frontem eius tangit. Quīntus oculōs claudit atque dormit.
     Iūlius, quī cum Syrō servō in ātriō est, imperat: "Ī ad oppidum, Syre, atque medicum arcesse!"
     Medicus Tūsculī habitat. Iūlius servum suum Tūsculum īre iubet atque medicum arcessere. Syrus equum ascendit, ad oppidum it, medicum arcessit. Servus cum medicō ad vīllam revenit.
     Medicus interrogat: "Quis aegrōtat?"
     Iūlius: "Meus Quīntus fīlius aegrōtat; ambulāre nōn potest."
     Medicus: "Cūr ambulāre nōn potest?"
     Iūlius: "Quia pēs eius aeger est. Puer stultus est, medice: nīdum in arbore reperit, arborem ascendit, dē arbore cadit! Itaque pedem aegrum habet nec ambulāre potest. Nec modo pede, sed etiam capite aeger est."
Iūlius medicum ad cubiculum Quīntī dūcit. Medicus cubiculum intrat, ad lectum adit atque puerum aspicit. Quīntus quiētus super lectum iacet nec oculōs aperit. Medicus puerum dormīre videt.
     Medicus dīcit: "Puer dormit."
     Syra, quae male audit, id quod medicus dīcit audīre nōn potest itaque interrogat: "Quid dīcit medicus?"
     Aemilia (in aurem Syrae): "Medicus 'puerum dormīre' dīcit."
     Quīntus oculōs aperit atque medicum adesse videt. Puer, quī medicum timet, nūllum verbum facere audet.
     Medicus: "Ōs aperī, puer! Linguam ostende!"
     Syra: "Quid dīcit medicus?"
     Aemilia: "Medicus Quīntum ōs aperīre atque linguam ostendere iubet."
     Quīntus ōs aperit atque medicō linguam ostendit. Medicus linguam eius rubram esse videt.
     Medicus: "Lingua eius rubra est."
     Syra: "Quid dīcit?"
     Aemilia: "Dīcit 'linguam eius rubram esse'."
     Medicus etiam dentēs Quīntī spectat et inter dentēs albōs ūnum nigrum videt. Nōn sānus est dēns quī colōrem nigrum habet.
     Medicus: "Puer dentem aegrum habet."
     Quīntus: "Sed dēns nōn dolet; ergō dēns aeger nōn est. Pēs dolet – et caput."
     Syra: "Quid dīcunt?"
     Aemilia: "Medicus dīcit 'Quīntum dentem aegrum habēre', et Quīntus dīcit 'pedem et caput dolēre, nōn dentem'."
     Iūlius: "Nōn dentem, sed pedem modo sānā, medice!"
     Medicus pedem Quīntī spectat atque digitum ad pedem appōnit: medicus pedem eius tangit. Puer digitum medicī in pede suō sentit.
     Quīntus: "Ei, ei! Pēs dolet!"
     Medicus (ad Iūlium): "Tenē bracchium puerī!" (ad Aemiliam:) "Tenē pōculum sub bracchiō!" (ad Quīntum:) "Claude oculōs, puer!" Medicus Quīntum oculōs claudere iubet, quod puer cultrum medicī timet.
     Ecce medicus cultrum ad bracchium puerī appōnit. Perterritus Quīntus cultrum medicī sentit in bracchiō, nec oculōs aperīre audet. Capillī horrent. Cor palpitat. Medicus vēnam aperit. Ruber sanguis dē bracchiō in pōculum fluit. Quīntus sanguinem dē bracchiō fluere sentit atque horret. Frōns et genae albae sunt ut līlia...
Medicus puerum oculōs aperīre iubet: "Aperī oculōs, puer!" neque Quīntus oculōs aperit. Puer quiētus super lectum iacet ut mortuus.
     Syra: "Cūr Quīntus oculōs nōn aperit? — Ō deī bonī! Puer mortuus est!"
     Quīntus autem spīrat, ergō mortuus nōn est. Sed Syra eum mortuum esse putat, quod eum spīrāre nōn audit. Iūlius et Aemilia fīlium suum quiētum spectant – atque tacent.
     Medicus manum super pectus puerī impōnit eumque spīrāre et cor eius palpitāre sentit.
     Medicus: "Puer spīrat et cor eius palpitat."
     Aemilia gaudet quod fīlius vīvit.
     Syra: "Quid dīcit medicus?"
     Aemilia: "Medicus dīcit 'Quīntum spīrāre et cor eius palpitāre.' Ergō Quīntus vīvit."
     Syra Quīntum vīvere gaudet.
     Aemilia sanguinem dē bracchiō fīliī dēterget. Iam puer oculōs aperit.
     Quīntus: "Ei! Dolet bracchium!"
     Māter fīlium vīvum esse videt et audit.
     Aemilia imperat: "Aquam arcesse, Syra!" neque ancilla verba dominae audit.
     Iūlius: "Domina tē aquam arcessere iubet, Syra!"
     Syra abit, atque revenit cum aliō pōculō aquae plēnō. Aemilia pōculum tenet, dum Quīntus bibit.
     Medicus: "Iam necesse est puerum dormīre."
     Exit medicus. Quīntus, quī medicum horret, eum abesse gaudet.
     Iūlius: "Iam fīlius noster nōn modo pede, sed etiam bracchiō aeger est."
     Aemilia: "Ille medicus crassus fīlium nostrum sānāre nōn potest." Aemilia nōn putat medicum puerum aegrum sānāre posse.
     Syra: "Stultus est medicus! Neque cor neque cerebrum habet!"
     Syra 'medicum stultum esse' dīcit. Iūlius et Aemilia eum stultum esse putant, nōn dīcunt.

(https://i.ibb.co/5j71xCr/Cap11-4.png)

(https://i.ibb.co/McfVVrP/Cap11-5.png)

ac = atque = et
nec = neque
super (prp.) + acc.
īnfrā (prp.) + acc. <-> suprā
de (prp.) + abl.

una manus, duae manūs
caput -itis n pl. capita -itum
ōs ōris n
frōns -ontis f
pectus -oris n
cor cordis n
sanguis -inis m
color -ōris m
iecur -oris n
venter -tris m
viscera -um n pl.

stultus -a -um
ruber -bra -brum
sānus -a -um = aeger -gra -grum
bene <-> male
modo = tantum, sōlum

cibium sūmere = ēsse
sānāre = sānum facere
jubēre = imperāre
equum ascendere = in equum ascendere
re-venīre = rūrsus venīre
aegrōtāre = aeger esse
pede aeger est = pedem aegrum habet
cubiculum intrāre = in cubiculum intrāre
quiētus -a -um = quī sē nōn movet
id quod medicus dicit = verba medicī
verbum facere = verbum dīcere
spectāre = aspicere
capiliī horrent = capiliī stant

est potest
sunt possunt
esse posse

pōculum aquae = pōculum cum aquā
Название: От: CAPITULUM 11. CORPUS HŪMĀNUM
Отправлено: _Swetlana от 10 июня 2022, 22:57
GRAMMATICA LATĪNA

Dēclīnātiō tertia

Masculīnum et fēminīnum

Vocābula masculīna:
pāstor, mercātor, clāmor, timor, color, sōl, āēr, venter, leō, pulmō, homō, pēs, sanguis, cēt;
pānis, collis, piscis, mōns, dēns, cēt. 

Vocābula fēmina:
ovis, vallis, avis, auris, nūbes, frōns, cēt;
arbor, vōx, praepositio, dēclīnātiō, cēt. 

Neutrum
Vocābula neutra: flūmen, ōs, crūs, corpus, pectus, jecur, caput, cor; viscera (pl.); mare, animal, cēt.
Plūrālis: -a. Accūsātīvus = nōminātīvus.
'Corpus' et 'flumen' dēclīnantur hōc modō:

corpus, corporis n (тело) основа: corpor-         
      Sing.    Pl. 
  Nōm.    corpus    corpora 
  Gen.    corporis    corporum 
  Dat.    corporī   corporibus 
  Acc.    corpus    corpora 
  Abl.    corpore    corporibus 

flūmen, flūmenis n (река, поток) основа: flūmen-             
      Sing.    Pl. 
  Nōm.    flūmen    flūmina 
  Gen.    flūminis    flūminum 
  Dat.    flūminī   flūminibus 
  Acc.    flūmen    flūmina 
  Abl.    flūmine    flūminibus 

Ut 'corpus' dēclīnantur: pectus pector|is; ōs ōr|is; crūs crūr|is, jecur jecor|is, (cor cord|is; caput capit|is); pl. viscer|a viscer|um.

'Mare' et 'animal' dēclīnantur hōc modō:

mare, maris n (море) основа: marĭ-
[table bgcolor=beige nice=1]             
      Sing.    Pl. 
  Nōm., Voc., Acc.    mare    mariă 
  Gen.    marĭs    marium 
  Dat.    marī   maribus 
  Abl.    marī    maribus 

anĭmal, animālis n (животное) основа: animālĭ-             
      Sing.    Pl. 
  Nōm., Voc., Acc.    animal    animāliă 
  Gen.    animālĭs    animālium 
  Dat.    animālī   animālibus 
  Abl.    animālī    animālibus 
Название: От: CAPITULUM 11. CORPUS HŪMĀNUM
Отправлено: _Swetlana от 10 июня 2022, 22:58
pōnitur - ставится

Accūsātīvus cum īnfīnītīvō

lūlia dormit. Syra lūliam dormīre videt.
Syra: "lūlia dormit." Syra 'lūliam dormīre' dīcit.
'lūliam dormīre' est accūsātīvus cum īnfīnītīvō. Accūsātīvus cum īnfīnītīvō pōnitur apud multa verba:
1. vidēre, audīre, sentīre:
Puer medicum adesse videt. Puerī lūliam canere audiunt. Medicus puerum spīrāre sentit.
2. jubēre: Dominus servum discēdere jubet.
3. dīcere: Quintus 'pedem dolēre' dīcit.
4. putāre: Syra Quīntum mortuum esse putat.
5. gaudēre: Aemilia fīlium vīvere gaudet.
6. necesse esse: Puerum dormīre necesse est.

Характерное явление латинского синтаксиса представляет собой употребление инфинитива в составе двучленного оборота, называемого accusatīvus cum īnfīnītīvō. Этот оборот состоит из винительного падежа существительного или местоимения и инфинитива глагола, которые соотносятся между собой как логическое подлежащее (accusatīvus) и логическое сказуемое (īnfīnītīvus). Accusatīvus cum īnfīnītīvō служит сложным дополнением к управляющему им глаголу и соответствует по значению придаточному предложению дополнительному. Напр.:
Putō fratrem dormīre. - Я думаю, что брат спит.
От глагола puto зависит оборот асс. с. inf. fratrem dormīre, являющийся сложным дополнением. В нем аккузатив fratrem - логическое подлежащее, а инфинитив dormīre - логическое сказуемое.

Происхождение оборота асс. с. inf. можно представить себе, сравнив его с русскими предложениями типа: Я прошу вас прийти. В этом предложении от глагола прошу зависят два дополнения: прямое дополнение вас и инфинитивное дополнение прийти, каждое из которых может быть в отдельности употреблено при управляющем глаголе: Я прошу вас и Я прошу прийти.
Хотя предложение «Я прошу вас прийти» и равно по значению сложноподчиненному предложению «Я прошу, чтобы вы пришли», однако глагол просить сохраняет в русском языке как значение переходного, так и способность управлять инфинитивом. Поэтому сочетание двух дополнений (вас и прийти) не воспринимается как особая конструкция, в которой вас являлось бы логическим подлежащим, а прийти логическим сказуемым. Подобное сочетание прямого дополнения с инфинитивом в русском языке встречается лишь при небольшом числе переходных глаголов (напр.: просить, умолять, заклинать, призывать, заставлять, принуждать), способных одновременно управлять инфинитивом в качестве дополнения. При тех переходных глаголах, при которых инфинитив невозможен, исключается и подобная конструкция.
В латинском языке оборот accusatīvus cum īnfīnītīvō, видимо, также возник при переходных глаголах, при которых употреблялось прямое дополнение, обозначавшее лицо; в дальнейшем, однако, такое дополнение при этих глаголах перестало употребляться.



Название: От: CAPITULUM 11. CORPUS HŪMĀNUM
Отправлено: _Swetlana от 10 июня 2022, 23:01
Предложение Dux jubet mīlitēs convenīre - Полководец приказывает воинам собраться (= чтобы воины собрались), возникло, по-видимому, потому, что глагол jubet мог первоначально управлять как именным дополнением mīlitēs (jubet mīlitēs - побуждает воинов, приказывает воинам), так и инфинитивным дополнением convenīre (jubet convenīre - побуждает, приказывает собраться). В дальнейшем, когда глагол jubet перестал употребляться с прямым дополнением, обозначающим лицо, аккузатив mīlitēs стал рассматриваться как логическое подлежащее при инфинитиве convenīre; последний, в свою очередь, приобрел значение логического сказуемого. Dux jubet mīlitēs |convenīre превратилось в Dux jubet | mīlitēs convenīre.
Возникший таким образом оборот accusatīvus cum īnfīnītīvō в дальнейшем стал употребляться и при глаголах, которые не могли иметь при себе инфинитивного дополнения или именного дополнения, обозначающего одушевленный предмет, а также при некоторых непереходных глаголах и отдельных выражениях.
Нельзя сказать: Crēdō tē или Crēdō amāre, но можно сказать Crēdō tē carmina amāre - Я верю, что ты любишь стихи. В этом примере асс. в функции логического подлежащего и инфинитив amāre в функции логического сказуемого составляют оборот асс. с. inf., зависящий от глагола crēdō.

Accusatīvus cum īnfīnītīvō употребляется при глаголах со следующим значением.
1. Говорить, утверждать (verba dīcendī, герундий в род. п.):
dīcō - говорить, narrō - рассказывать, respondeō - отвечать, scrībō - писать, trādō - передавать (в значении сообщать, говорить), aiō - утверждать, negō - отрицать, polliceor - обещать, сулить и т. п.

2. Думать, считать, чувствовать (verba sentiendī, герундий в род. п.):
putō - думать, cēnseō - оценивать, считать, arbĭtror - думать, полагать, считать, exīstimo - судить, полагать, считать, dūco - полагать, intellegō - подразумевать, понимать, crēdō - верить, spērō - надеяться, sciō - знать, sentiō - чувствовать, videō - видеть, audiō - слышать и т. п.;

3. Радоваться, печалиться (verba affectuum, характеризующие душевное состояние, переживание):
gaudeō - радоваться, doleō - печалиться, mīror - удивляться, поражаться и т. п.;

4. Хотеть, приказывать, запрещать, допускать (verba voluntātis):
volō - хотеть, nōlō - не хотеть, mālō - предпочитать, cupiō - сильно хотеть, jubeō - приказывать, vetō - запрещать, sinō - позволять, patior -терпеть, претерпевать, переносить и т. п.;

5. Асс. с. inf. употребляется также при безличных выражениях:
cōnstat, nōtum est - известно, appāret - ясно, очевидно, oportet - следует, decet - подобает, intĕrest - важно, necesse est - необходимо, fās est - позволительно, nefās est -  непозволительно, mōs est - есть обычай, vīsum est - видно, очевидно, rēfert - важно и т. п.

Примеры
Audio discipulum respondere. - Я слышу, что ученик отвечает.
Magister videt discipulōs suōs attentē audīre. – Учитель видит, что его ученики внимательно слушают.
Cupiō omnēs amīcōs meōs ad mē hodiē vēnīre. – Я хочу, чтобы все мои друзья сегодня пришли ко мне.
Antīqui putābant Mārtem bella regere. – Древние думали, что Марс руководит войнами.

Cōnstat ignem ūrere.  - Известно, что огонь жжет.
Meā rēfert. - Для меня важно.
Nihil rēfert. - Безразлично, не имеет значения, неважно, всё равно.
Quid rēfert? - Для чего? К чему? Что толку? Не всё ли равно?
Notum est in luna vitam non esse. - Известно, что на луне нет жизни.

Если сказуемое инфинитивного оборота составное именное, то именная часть его ставится в винительном падеже, согласуясь с подлежащим инфинитивного оборота в роде, числе и падеже.
Gallī trādunt Mercurium inventorem omnium artium esse. – Галлы рассказывают, что Меркурий – создатель всех искусств.
Lēgem brevem esse oportet. Нужно, чтобы закон был краток.
Gaudeō tibi jūcundās esse meās litterās.Я рад, что мое письмо доставило тебе удовольствие (букв.: тебе приятно).
Наличие форм инфинитива трех времен (для переходных глаголов - к тому же действительного и страдательного залога) обеспечивает возможность передачи в асс. с. inf. действия, одновременного с действием управляющего глагола (īnfīnītīvus praesēntis), предшествующего ему (īnfīnītīvus реrfectī) или предстоящего (īnfīnītīvus futūrī).

аблатив
Nec modo pede, sed etiam capite aeger est.
Название: От: CAPITULUM 11. CORPUS HŪMĀNUM
Отправлено: _Swetlana от 11 июня 2022, 01:46
CAPITULUM ŪNDECIMUM. CORPUS HŪMĀNUM – ГЛАВА ОДИННАДЦАТАЯ

     Corpus hūmānum quattuor membra habet: duo bracchia et duo crūra. Bracchium membrum est et crūs membrum est. In bracchiō est manus, in crūre pēs. Duae manūs et duo pedēs in corpore hūmānō sunt. – У тела человека четыре части: две руки и две ноги. В руке есть кисть, в ноге – ступня. В теле человека есть две кисти и две ступни.
In corpore ūnum caput est, nōn duo capita. In capite sunt oculī et aurēs, nāsus et ōs. Super caput capillus est. Capillus virōrum nōn tam longus est quam fēminārum. Suprā oculōs frōns est. Īnfrā oculōs genae sunt. Post frontem est cerebrum. Quī cerebrum parvum habet stultus est. Ōs est inter duo labra. In ōre lingua et dentēs īnsunt. Dentēs sunt albī ut margarītae. Lingua et labra rubra sunt ut rosae. – В теле человека одна голова, не две головы. В голове находятся глаза и уши, нос и рот. На голове есть волосы. Волосы мужчин не такие длинные, как женщин. Над глазами лоб. Под глазами щёки. За лбом находится мозг. У кого мозг маленький, тот глуп. Рот находится между щёками. Во рту есть язык и зубы. Зубы белые, как жемчужины. Язык и губы красные, как розы.
     Hominēs oculīs vident et auribus audiunt. Homō quī oculōs bonōs habet bene videt, quī oculōs malōs habet male videt. Quī aurēs bonās habet bene audit, quī aurēs malās habet male audit. Syra male audit, ea enim aurēs malās habet. – Глаза человека видят и уши слышат. Человек, у которого хорошие глаза, хорошо видит, у которого глаза плохие, плохо видит. Кто имеет хорошие уши, хорошо слышит, у кого уши плохие, плохо слышит. Сюра плохо слышит, у неё ведь плохие уши.
     Caput est super collum. Sub collō est pectus. In pectore cor et pulmōnēs sunt. In corde est sanguis, quī per vēnās ad cor fluit. Color sanguinis est ruber. Īnfrā pulmōnēs est iecur et venter. In ventre cibus est. Cor, pulmōnēs, iecur, venter sunt viscera hūmāna. – Голова находится над шеей. Под шеей грудь. В груди сердце и лёгкие. В сердце кровь, которая по венам течёт к сердцу. Цвет крови красный. Под лёгкими печень и желудок. В желудке находится пища. Сердце, лёгкие, печень, желудок – внутренности человека.
     Homō quī ventrem malum habet cibum sūmere nōn potest, neque is sānus, sed aeger est. Homō sānus ventrem bonum, pulmōnēs bonōs, cor bonum habet. – Человек, у которого плохой желудок, не может принимать пищу, и он не здоров, а болен.
     Medicus ad hominem aegrum venit eumque sānum facit. Medicus est vir quī hominēs aegrōs sānat, sed multī aegrī ā medicō sānārī nōn possunt. – Лекарь приходит к больному человеку и делает его здоровым. Лекарь – это человек, который лечит больных людей, но многие больные врачом не исцеляются.
     Estne sānus Quīntus? Nōn est: pēs eius aeger est. Puer super lectum iacet. Aemilia et Syra apud puerum aegrum sunt. Māter apud eum sedet manumque eius tenet. Syra nōn sedet, sed apud lectum stat. Quīntus iacet. Aemilia sedet. Syra stat. – Здоров ли Квинт? Нет, у него болит ступня. Мальчик лежит на кровати. Эмилия и Сира подле больного мальчика.
     Aemilia: "Ecce mālum, Quīnte." – Э: «Вот яблоко, Квинт».
     Aemilia puerō aegrō mālum rubrum dat, neque is mālum ēsse potest. Māter eī pōculum aquae dat. – Эмилия даёт мальчику яблоко, он не может есть яблоко. Мать даёт ему чашу воды.
     Aemilia: "Bibe aquam modo!" – Э: «Выпей только воды!»
     Māter caput Quīntī sustinet, dum puer aquam bibit. – Мать поддерживает голову Квинта, пока мальчик пьёт воду.
     Aemilia: "Iam dormī, Quīnte! Dormī bene!" – Э: «Теперь спи, Квинт! Спи крепко!»
     Māter manum pōnit in fronte fīliī: frontem eius tangit. Quīntus oculōs claudit atque dormit. – Мать кладёт руку на лоб сына: прикасается к его лбу. Квинт закрывает глаза и спит.
     Iūlius, quī cum Syrō servō in ātriō est, imperat: "Ī ad oppidum, Syre, atque medicum arcesse!" – Юлий, который с рабом Сюром в атрии, приказывает: «Отправляйся в город, Сюр, и привези лекаря!»
     Medicus Tūsculī habitat. Iūlius servum suum Tūsculum īre iubet atque medicum arcessere. Syrus equum ascendit, ad oppidum it, medicum arcessit. Servus cum medicō ad vīllam revenit. – Лекарь живёт в Тускуле. Юлий приказывает своему рабу идти в Тускул и привезти лекаря. Сюр садится на коня, едет в город, привозит лекаря.
     Medicus interrogat: "Quis aegrōtat?" – Лекарь спрашивает: «Кто болен?»
     Iūlius: "Meus Quīntus fīlius aegrōtat; ambulāre nōn potest." – Ю: «Мой Квинт больной мальчик; не может ходить».
     Medicus: "Cūr ambulāre nōn potest?" – Лекарь: «Почему не может ходить?»
     Iūlius: "Quia pēs eius aeger est. Puer stultus est, medice: nīdum in arbore reperit, arborem ascendit, dē arbore cadit! Itaque pedem aegrum habet nec ambulāre potest. Nec modo pede, sed etiam capite aeger est." – Ю: «Потому что у него  болит ступня. Мальчик глуп, лекарь: ищет на дереве гнездо, влезает на дерево, с дерева падает! Поэтому у него больная ступня, и он не может ходить».
Iūlius medicum ad cubiculum Quīntī dūcit. Medicus cubiculum intrat, ad lectum adit atque puerum aspicit. Quīntus quiētus super lectum iacet nec oculōs aperit. Medicus puerum dormīre videt. – Юлий ведёт лекаря в спальню Квинта. Лекарь входит в спальню, подходит к кровати и смотрит на мальчика.
     Medicus dīcit: "Puer dormit." – Лекарь грит: «Мальчик спит».
     Syra, quae male audit, id quod medicus dīcit audīre nōn potest itaque interrogat: "Quid dīcit medicus?" – Сюра, которая плохо слышит,  то, что лекарь грит, расслышать не может, поэтому спрашивает: «Что грит лекарь?»
     Aemilia (in aurem Syrae): "Medicus 'puerum dormīre' dīcit." – Эмилия (в ухо Сюры): «Лекарь говорит, что мальчик спит».
     Quīntus oculōs aperit atque medicum adesse videt. Puer, quī medicum timet, nūllum verbum facere audet. – Квинт открывает глаза и видит, что лекарь там.
     Medicus: "Ōs aperī, puer! Linguam ostende!" – Лекарь: «Открой рот, мальчик! Покажи язык!»
     Syra: "Quid dīcit medicus?" – С: «Что грит лекарь?»
     Aemilia: "Medicus Quīntum ōs aperīre atque linguam ostendere iubet." – Э: «Лекарь велит Квинту открыть рот и показать язык».
     Quīntus ōs aperit atque medicō linguam ostendit. Medicus linguam eius rubram esse videt. – Квинт открывает рот и затем показывает лекарю язык. Лекарь видит, что его язык красный.
     Medicus: "Lingua eius rubra est." – Лекарь: «Язык его красный».
     Syra: "Quid dīcit?" – С: «Что грит?»
     Aemilia: "Dīcit 'linguam eius rubram esse'." – Э: «Грит, что у него красный язык».
     Medicus etiam dentēs Quīntī spectat et inter dentēs albōs ūnum nigrum videt. Nōn sānus est dēns quī colōrem nigrum habet. – Лекарь также смотрит зубы Квинта и среди белых зубов видит один черный. Зуб, который имеет чёрный цвет, нездоров.
Название: От: CAPITULUM 11. CORPUS HŪMĀNUM
Отправлено: _Swetlana от 11 июня 2022, 01:46
Medicus: "Puer dentem aegrum habet." – Лекарь: «У мальчика больной зуб».
     Quīntus: "Sed dēns nōn dolet; ergō dēns aeger nōn est. Pēs dolet – et caput." – К: «Но зуб не болит; значит, зуб не больной. Ступня болит – и голова».
     Syra: "Quid dīcunt?" –– С: «Что они говорят?»
     Aemilia: "Medicus dīcit 'Quīntum dentem aegrum habēre', et Quīntus dīcit 'pedem et caput dolēre, nōn dentem'." – Э: «Лекарь грит, что у Квинта больной зуб, и Квинт грит, что ступня и голова болят, не зуб».
     Iūlius: "Nōn dentem, sed pedem modo sānā, medice!" – Ю: «Не зуб но только ступню лечи, лекарь!»
     Medicus pedem Quīntī spectat atque digitum ad pedem appōnit: medicus pedem eius tangit. Puer digitum medicī in pede suō sentit. – Лекарь смотрит на ступню Квинта и затем прикладывает палец к ступне: лекарь касается его ступни. Мальчик чувствует палец лекаря на своей ступне.
     Quīntus: "Ei, ei! Pēs dolet!" – К: «Эй,эй! Ступня болит!»
     Medicus (ad Iūlium): "Tenē bracchium puerī!" (ad Aemiliam:) "Tenē pōculum sub bracchiō!" (ad Quīntum:) "Claude oculōs, puer!" Medicus Quīntum oculōs claudere iubet, quod puer cultrum medicī timet. – Лекарь (Юлию:) «Держи руку мальчика!» (Эмилии) «Держи чашу под рукой!» (Квинту:) «Закрой глаза, мальчик!» Лекарь велит мальчику закрыть глаза, потому что мальчик боится ножа лекаря.
     Ecce medicus cultrum ad bracchium puerī appōnit. Perterritus Quīntus cultrum medicī sentit in bracchiō, nec oculōs aperīre audet. Capillī horrent. Cor palpitat. Medicus vēnam aperit. Ruber sanguis dē bracchiō in pōculum fluit. Quīntus sanguinem dē bracchiō fluere sentit atque horret. Frōns et genae albae sunt ut līlia... – Вот медик прикладывает к руке мальчика нож. Устрашённый Квинт чувствует нож медика на руке и не смеет открыть глаза. Волосы стоят дыбом. Сердце бьётся. Лекарь открывает вену. Красная кровь течёт из руки в чашу. Квинт чувствует, как из руки течёт кровь, и ужасается. Лоб и щёки белы как лилия...
     Medicus puerum oculōs aperīre iubet: "Aperī oculōs, puer!" neque Quīntus oculōs aperit. Puer quiētus super lectum iacet ut mortuus. – Лекарь велит мальчику открыть глаза: «Открой глаза, мальчик!», и Квинт не открывает глаз.
     Syra: "Cūr Quīntus oculōs nōn aperit? — Ō deī bonī! Puer mortuus est!" – С: «Почему Квинт не открыват глаза? – О боги! Мальчик мёртв!»
     Quīntus autem spīrat, ergō mortuus nōn est. Sed Syra eum mortuum esse putat, quod eum spīrāre nōn audit. Iūlius et Aemilia fīlium suum quiētum spectant – atque tacent. – Квинт же дышит, значит, он не мёртв. Но Сюра считает, что он мёртв, потому что не слышит, как он дышит.
     Medicus manum super pectus puerī impōnit eumque spīrāre et cor eius palpitāre sentit. – Лекарь кладёт ладонь на грудь мальчика и чувствует, что он дышит и его сердце бьётся.
     Medicus: "Puer spīrat et cor eius palpitat." – Лекарь: «Мальчик дышит и сердце его бьётся».
     Aemilia gaudet quod fīlius vīvit. – Эмилия радуется, что мальчик жив.
     Syra: "Quid dīcit medicus?" – С: «Что грит лекарь?»
     Aemilia: "Medicus dīcit 'Quīntum spīrāre et cor eius palpitāre.' Ergō Quīntus vīvit." – Э: «Лекарь грит, что Квинт дышит и его сердце бьётся. Значит, Квинт жив».
     Syra Quīntum vīvere gaudet. – Сюра радуется, что Квинт жив.
     Aemilia sanguinem dē bracchiō fīliī dēterget. Iam puer oculōs aperit. – Эмилия вытирает кровь с руки сына. Теперь мальчик открывает глаза.
     Quīntus: "Ei! Dolet bracchium!" – К: «Эй! Рука болит!»
     Māter fīlium vīvum esse videt et audit. – Мать видит и слышит, что сын жив.
     Aemilia imperat: "Aquam arcesse, Syra!" neque ancilla verba dominae audit. – Эмилия приказывает: «принеси воду, Сюра!»
     Iūlius: "Domina tē aquam arcessere iubet, Syra!" – Ю: «Госпожа велит тебе принести воду, Сюра!»
     Syra abit, atque revenit cum aliō pōculō aquae plēnō. Aemilia pōculum tenet, dum Quīntus bibit. – Сюра уходит и затем приходит с другой чашей, полной воды. Эсмилия держит чашу, пока Квинт пьёт.
     Medicus: "Iam necesse est puerum dormīre." – Лекарь: «Теперь мальчику нужно поспать».
     Exit medicus. Quīntus, quī medicum horret, eum abesse gaudet. – Лекарь уходит. Квинт, который страшится лекаря, радуется его отсутствию.
     Iūlius: "Iam fīlius noster nōn modo pede, sed etiam bracchiō aeger est." – Ю: «Теперь у нашего сына больна не только ступня, но ещё и рука».
     Aemilia: "Ille medicus crassus fīlium nostrum sānāre nōn potest." Aemilia nōn putat medicum puerum aegrum sānāre posse. – Э: «Тот толстый лекарь не может лечить нашего сына». Эмилия не считает, что лекарь может лечить больного мальчика.
     Syra: "Stultus est medicus! Neque cor neque cerebrum habet!" – С: «Лекарь глуп! Ни ума, ни сердца!»
     Syra 'medicum stultum esse' dīcit. Iūlius et Aemilia eum stultum esse putant, nōn dīcunt. – Сюра говорит, что медик глуп. Юлий и Эмилия считают, что он глуп, но не говорят.